Článek III-300
1. Evropská rozhodnutí podle této kapitoly přijímá Rada jednomyslně.
Zdrží-li se člen Rady hlasování, může to odůvodnit formálním prohlášením. V takovém případě není povinen provést evropské rozhodnutí, uznává však, že rozhodnutí zavazuje Unii. V duchu vzájemné solidarity se dotyčný členský stát zdrží jakékoli činnosti, která by se mohla dostat do rozporu s činností Unie založené na takovém rozhodnutí nebo jí bránit, a ostatní členské státy jeho postoj uznávají. Zastupují-li členové Rady, kteří učinili takové prohlášení, nejméně jednu třetinu členských států, které představují nejméně jednu třetinu obyvatelstva Unie, není rozhodnutí přijato.
2. Odchylně od odstavce 1 rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou,
a) přijímá-li evropské rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie na základě evropského rozhodnutí Evropské rady, týkajícího se strategických zájmů a cílů Unie podle čl. III-293 odst. 1,
b) přijímá-li evropské rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie, na návrh, jenž jí předkládá ministr zahraničních věcí Unie na základě zvláštní žádosti, kterou mu Evropská rada předala z vlastního podnětu nebo z podnětu tohoto ministra,
c) přijímá-li evropské rozhodnutí, jímž se provádí evropské rozhodnutí vymezující akci nebo postoj Unie;
d) přijímá-li evropské rozhodnutí o jmenování zvláštního zástupce podle článku III-302.
Prohlásí-li člen Rady, že se ze zásadních důvodů vnitrostátní politiky, které musí uvést, zamýšlí postavit proti přijetí evropského rozhodnutí, která má být přijato kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Ministr zahraničních věcí Unie v úzké konzultaci s dotyčným členským státem hledá přijatelné řešení pro tento stát. Pokud je nenajde, může Rada kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému evropskému rozhodnutí.
3. V souladu s čl. I-40 odst. 7 může Evropská rada jednomyslně přijmout evropské rozhodnutí, jímž stanoví, že Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou v jiných případech než uvedených v odstavci 2 tohoto článku.
4. Odstavce 2 a 3 se nepoužijí na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou.