Článek III-214
1. Každý členský stát zajistí uplatnění zásady stejné odměny žen a mužů za stejnou nebo rovnocennou práci.
2. „Odměnou“ ve smyslu tohoto článku se rozumí obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.
Rovnost odměňování bez diskriminace na základě pohlaví znamená, že
a) se odměna za stejnou práci vypočítává při úkolové mzdě podle stejné sazby;
b) časová odměna za práci je stejná na stejném pracovním místě.
3. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro ženy a muže v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci. Přijme se po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem.
4. S ohledem na zajištění úplné rovnosti žen a mužů v profesním životě nebrání zásada rovného zacházení členskému státu zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.